Divna Ljubojevič
Divna Ljubojevic se narodila v Bělehradě v roce 1970. Její pozoruhodný hlas poprvé objevila, ještě v raném dětství, Matka Agnija, abatyše kláštera Vavedenje. Protože Matka Agnia – sama velmi talentovaná zpěvačka - věřila, že Divnin dar zpěvu by měl být pěstován a veden, pozvala ji, aby zpívala v klášterním sboru. Od svých 10 let byla Divna školena v dávné tradici ortodoxní hudby. Agniya a sestry z kláštera Vavedenje střežily a pečlivě zachovávaly hudební styl, který má svůj původ v Karlovatzkých písních, stejně jako v tradiční byzantské a ruské kultuře.
Poté Divna studovala hudební školu Mokranjac v Bělehradě a získala titul na hudební akademii univerzity v Novem Sadu. Ale její duši „chytil“ duchovní zpěv v klášterním sboru.
Lycourgos Angelopoulos, ředitel byzantského řeckého sboru, popsal Divnu jako, "Jeden z nejčistších hlasů, který jsem kdy slyšel“.
Ve svých 17 letech, v roce 1988, začala Divna dirigovat Mokranjacký sbor, s nímž často zpívala v mnoha evropských zemích, včetně svého rodného Srbska, kde vedla velikonoční liturgii v kostele Svatého Sávy ve Vratcharu (Bělehrad). Mezi lety 1989 a 1991 vedla Première Société Chorale de Belgrade, jako nejmladší dirigent této společnosti založené roku 1853. Divna se sborem měla skvělá vystoupení, obzvláště v Řecku na festivalu duchovní hudby v Delfách, Kardice a Kefalonii.
V roce 1991, Divna a její přátelé založili Melodi Ensemble. Melodi se věnují repertoáru ortodoxní duchovní hudby, od starých mono a polyfonních byzantských, srbských, bulharských a ruských písní až po současnost. Soubor interpretuje tyto liturgické básně v italštině, francouzštině a angličtině. Také vystupují s výňatky z barokních oper Purcella a Cacciniho. Soubor spolupracoval s operními sólisty v Bazel , Anglii a Itálii. Vystupovali také se souborem Spezzatura Ensemble of England.
Jako učitelka sborové hudby a solfeggia vyhrála Divna mnoho školních soutěží. Učila též sborovou hudbu na hudební akademii Amilly (Francie), v Nizozemsku a Anglii. Její vzdělání svědčí o tom, že je schopná převzít roli sólového sopránu v barokní, renesanční a duchovní opeře. S lehkostí propůjčuje svůj hlas jakémukoli typu lyrického repertoáru.
Interview s Divnou Ljubojevic
O1. Co může přivést mladé lidi k duchovnímu zpěvu?
Jejich duchovní stav! Vždy to, co rozhoduje o všem, je stav vašeho ducha. V našem bytí je to duše, která hledá, ptá se a nakonec učiní konečnou volbu. Jinými slovy, mohli bychom mluvit o „pocitu sounáležitosti“. Pokud jde o duchovní zpěv, toto rozhodnutí může být učiněno pouze v době, kdy bytost je ještě vnímavá, nevinná, nezpracovaná , nepošpiněná. A pokud si udržujete tuto dispozici, můžete zpívat tento repertoár celý svůj život, až do konce.
O2. Jak k tomu došlo ve vašem případě?
Přesně tak, jak jsem vám řekla. V době, kdy moje duše hledala svou identitu, jsem přišla do kláštera , slyšela jsem Matku Agniyu a sestry; zpívaly božsky a – byla jsem zasažena!
O3. Jaká je spojitost mezi melodií, Božím podílem a vaším vlastním talentem?
Všechno je provázané. Melodie může být prostředníkem mezi lidským a Božským a dokonce i pojítkem s Božským. Pokud jde o talent, který umělec má čas myslet na svůj talent před tím, než vyspěje? Talent je pohled, který Bůh sesílá do stvoření, a jako takový je šťastnou událostí pro toho, kdo je takto obdarován.
O4. Jak se můžete věnovat něčemu tak povznášejícímu a slavnostnímu v době chaosu a spěchu?
V každé době je nějaký chaos! Vztah mezi Chaosem a Časem je srovnatelný se vztahem adolescenta v dospívání (člověk) a Otce (Bůh). Dnešní chaos je přesně ten „přehnaný spěch“, který vás neposune nikam, protože je jen zdánlivý a v čase neexistuje. Je podobný masové slepotě, způsobené, myslím, tímto prachem zvířeným velkým shonem. A protože tento shon musí být odůvodněn, byly vynalezeny nové hodnoty, je to jako když uříznete kytky a dáte je do vázy, kytky bez kořenů. To vše je marnost, protože mnohem dříve před těmito falešnými hodnotami, byla v lidech Boží Pravda. A od té doby „větev“, na níž by člověk mohl být pozvednut, roste. To je ten důvod, proč je pro mne tak snadné a přirozené věnovat se tomuto druhu hudby, která je povznášející - neboť pochází od Boha - a slavnostní – protože život je skuečně oslava.
O5. Co nám múžete říci o své zkušenosti sbormistryně v Paříži?
Počátek mého profesionálního angažmá v Paříži je spojen s vytvořením sboru Srbského kostela Svatého Sávy, jehož členové byli tenkrát výhradně Srbové. Pracovala jsem s nimi několik týdnů abychom vytvořili sbor, který zpívá během liturgií. Byla to profesionální zkušenost, kterou jsem už měla, ale současně také něco nového, protože tito zpěváci se narodili ve Francii, nebo tam žili už tak dlouho, že se vlastně stali Francouzy. S cizinci jsem začala pracovat v roce 1998. Od roku 2002 jsem otevřela pracovní skupiny v Paříži a Londýně a další bude brzy otevřena v Holandsku.
O6. Jak toto různorodé obecenstvo reaguje na Vaši práci, na to, co slyší?
Jsou nejlepším důkazem, že duchovní hudba a práce s touto hudbou člověka pozvedá. To jsem poznala díky své práci sbormistryně a také díky koncertům ve Francii, Anglii a Německu. Myslím, že to bude vždy stejné, kdekoli budu zpívat nebo pracovat
O7. Kromě samotných lekcí zpěvu, existuje teologická historie o metafyzickém základě zpěvu?
Od počátku je zpěv komplikovaně propojen s „teologickou historií“, a tedy má skutečně metafyzické základy. Zpěv, v jakékoli podobě existuje od dob Apoštolů a reprezentuje andělské písně adresované Bohu. Existuje větší metafyzický a teologický základ? Můžete to snadno vycítit z textu, který nese melodii, nebo který je jí nesen.
O8. Co si myslíte o současných trendech etnické nebo světové hudby?
Existuje tak široká nabídka, že vás z toho bolí hlava! Vstoupili jsme do nebezpečné oblasti, kde důvodem ke zpěvu není vzdělávání, ale osobní sláva a profit. Tahle hudba je však velmi populární, což ukazuje, jak čestné místo převzalo odosobnění. Naštěstí, módní věci mají vždy krátký život, a jen málo jich zažívá dlouhodobý úspěch.
O9. Proč trváte na hodnověrnosti?
No, víte, hodnověrnost je stálý požadavek, který vyžaduje neustálé zlepšování. Míchání "mého zvuku" s moderním nebo elektronickým projevem je přijatelné pouze v mezích dobrého vkusu.
Dva andělé
ДВА АНЂЕЛА ШЕТАШЕ
Два анђела шеташе, рајску песму певаше; Све: Алилуј, Алилуј, Боже благи, помилуј!
По рају се шеташе, рајско цвеће набраше, Све: Алилуј, Алилуј, Боже благи, помилуј!
Стазом светлом пођоше, и пред престо дођоше, Све: Алилуј, Алилуј, Боже благи, помилуј!
Пред Господа стадоше, на колена падоше, Све: Алилуј, Алилуј, Боже благи, помилуј!
Господ њима говори, вечну књигу отвори, Све: Алилуј, Алилуј, Боже благи, помилуј!
Сад идите по свету, као пчела по цвету, Све: Алилуј, Алилуј, Боже благи, помилуј!
Те певајте рајске песме, и будите људе грешне, Све: Алилуј, Алилуј, Боже благи, помилуј!
Анђели се поклонише, међу људе слетоше, Све: Алилуј, Алилуј, Боже благи, помилуј!
То је Христов сада глас, нас све зове Господ Спас, Све: Алилуј, Алилуј, Боже благи, помилуј!
Глас је његов тих и благ, болном срцу мелем драг, Све: Алилуј, Алилуј, Боже благи, помилуј!
"Dva andělé šli a zpívali rajskou píseň Aleluja, Milosrdný Bože, smiluj se.
Procházeli rájem Sbírali rajské květiny Aleluja, Milosrdný Bože, smiluj se.
Šli světlou cestou a přišli k Pánovu trůnu Aleluja, Milosrdný Bože, smiluj se.
Stáli před Pánem a padli na kolena Aleluja, Milosrdný Bože, smiluj se.
Pán k nim promlouval a otevřel věčnou Knihu Aleluja, Milosrdný Bože, smiluj se.
Nyní běžte do světa, jako včela když letí na květ, k Aleluja, Milosrdný Bože, smiluj se
Zpívejte rajské písně Probouzejte hříšné lidi Aleluja, Milosrdný Bože, smiluj se
Poklonili se Pánovi A odléli k lidem. Aleluja, Milosrdný Bože, smiluj se.
Zpívali rajské písně, které probouzely hříšníky Aleluja, Milosrdný Bože, smiluj se.
To je Kristus, náš hlas Všichni můžeme být spaseni Aleluja, Milosrdný Bože, smiluj se.
Pánův hlas je klidný a mírný, drahocenný balzám pro krvácející srdce Aleluja, Milosrdný Bože, smiluj se"
/středověký srbský chorál/
Zdroj: internet
Sestavila a přeložila Lenka Žáková